Poplatek ze psů je  splatný nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.

Poplatek lze uhradit  v hotovosti na OÚ nebo převodem na účet obce č.ú. 112 605 944/0300, jako variabilní symbol uvedte rok, za který je poplatek hrazen + číslo popisné (např. VS pro platbu poplatku majitele psa z čp. 270 bude v roce 2023 VS=2023270), jako konstatntí symbol pro platbu polatku ze psů uveďte KS 1318.

Sazba poplatku dle čl 4.  vyhlášky č. 1/2022  činí:
a) za jednoho psa 200,- Kč,
b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 250,- Kč,
c) za psa, jehož držitelem osoba starší 65 let 100,- Kč,
d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, jehož držitelem je osoba starší 65 let  150,- Kč,

Znak a vlajka obce Bozkov

Z variantních návrhu, které zpracoval heraldik Miroslav Pavlů, zastupitelovo obce vybralo  znak  v podobě štítu modré barvy s červenou  krokoví se zlatým trnitým lemem, nahoře provázenou zlatými liliemi a dole zlatou utrženou hlavou gryfa s červenou zbrojí. Nejlepším návrhem vlajky byl vybrán modrý list s červeným šikmým pruhem, širokým jednu pětinu šířky listu, lemovaným po obou stranách žlutým trnitým  proužkem. V žerďové části se žlutou lilií, ve vlající části s utrženou  zlatou  hlavou  gryfa s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.  Předložené návrhy schválila  Heraldická komise Parlamentu ČR. Symboly byly obci uděleny podle § 34a odst. 2 zákona o obcích předsedou Poslanecké sněmovny dne 4.6.1998.

Autor návrhů vycházel z historických podkladů, zejména z informací o založení Bozkova a držbě panství k nimž obec v historických dobách náležela. Zároveň do návrhů zapracoval symboliku nejvýznamnějších bozkovských stavebních a přírodních objektů (kostel a jeskyně).

Barvy obecních symbolů (zlatá a modrá) jsou erbovními barvami pánů z Lemberka. Z doby jejich panování (1356) je první písemná zmínka, tehdy Havel Húba z Lemberka daroval klášteru Hradiště nad Jizerou kus lesa, ve kterém mniši založili farnost u Panny Marie v Bozkově. Zlatá a modrá jsou i barvami Valdštejnů pozdějších majitelů navarovského panství kam Bozkov náležel koncem 14 století.  Mariánské lilie symbolizují kult Panny Marie i zasvěcení místního kostela. Z erbu hrabat Des Fours, kteří měli Bozkov v držení od roku 1635 do roku 1748, byla převzata zlatá gryfí hlava s krkem a červená krokev se zlatým lemem.  Upravený pilovitý lem evokuje dojem podzemních prostor Bozkovských dolomitových jeskyní.

Podle § 34a odst. 3 zákona o obcích mohou znak a vlajku obce užívat kromě obce i  jí zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není její souhlas nutný.

První písemná zpráva o podkrkonošské obci Bozkov pochází z roku 1356. Tehdy Havel Húba z Lemberka daroval klášteru Hradiště nad Jizerou kus lesa, ve kterém mniši založili farnost u Panny Marie v Bozkově. Koncem 14. století patřil Bozkov k navarovskému panství Valdštejnů, jehož dalšími významnými držiteli byli Smiřičtí ze Smiřic a od roku 1622 i sám Albrecht z Valdštejna. Co by úhradu za vojenské pohledávky získal Bozkov v roce 1635 hrabě Mikuláš Des Fours. V držení tohoto rodu zůstal Bozkov do roku 1748, kdy bylo semilské panství i s Bozkovem prodáno hraběcí rodině Caretto - Millesimo. V roce 1824 získali Bozkov sychrovští Rohanové. Roku 1923 byl Bozkov povýšen na městys.

První písemná zmínka o škole a učiteli sahá až do roku 1749. Nynější školní budova byla předána do užívání v květnu roku 1876. Za svou existenci prošla mnoha proměnami, ale stále slouží svému původnímu účelu. Kvalitní vedení a péče věnovaná obecné i mateřské škole je i důvodem k setrvání mladých rodin s dětmi v obci.

K historii Bozkova patří i Sejkorská kaplička, která se stala poutním místem. V jejím sousedství se nachází známá Masarykova vyhlídka, odkud je úchvatný pohled na Kozákov, Bozkov i na část Krkonoš. Právě z těchto míst se rozhlížel po krásách českých prezident T.G.Masaryk při své návštěvě Semil.

Málokdo ví, že páter Chvála v Raisově románu Zapadlí vlastenci, je vlastně bozkovský rodák Josef Alois Kouble. Vypovídá o tom pamětní deska na domě č.100 (dříve u pana Václava Lampy), kde se tento kněz dne 3. srpna 1825 narodil. Vedle humoristických statí neopomíjel ani další slovesnou tvorbu. Napsal např. sbírku epigramů "Zrnka české soli" a podařilo se mu zachytit nářečí Podkrkonoší v době, kdy opravdu žilo, naplněné rázovitými slovy, obraty a rčeními. Mapoval oblast od Držkova po Vrchlabí a od Semil po Příchovice. Páter Kouble patřil mezi vlastence, jejichž jména skutečně zapadla. V minulém století pomáhali udržet mezi lidem český jazyk a plnily svou vlasteneckou funkci. 

Obecní symboly

Kniha o historii Bozkova a kostela - ke stažení ZDE